pátek 27. prosince 2013

Láska jinak...


Neznám slunce,
kde jsi ho našel?

Tvoje rty jsou rozpraskané,
a sny plují na hvězdné nebe.

Oheň a síla instinktu,
nic nechybí.
Ošlehaná kůže. 


Jsem hluboko.
           Hluboko zazděná,
v šílené rychlosti
blikajících světel,
v ochromeném proudu nervových vláken.

Voda mě opustila,
její proudy…
             Musím je najít.

Jako bys vytrhl cosi z mých vnitřností,
                                                             nevím  teď jak dál.


neděle 15. prosince 2013

Černý brýle




Pozdní odpoledne…
                   Mám chuť...

Rozbít auto přede mnou,
slyšet sklo padat,
asi zpomaleně… a dlouho.
Barvy zapomnění. 

Slyšet zvuk piana
po tónech,
Padat vodu, hodně vody…



Černý brýle,
za kterýma nevidíš, a to nejen mý oči.
Žádný otázky a čas plyne.


Až bude večer, až bude noc...



Sisters





Tvůj parfém v noci na polštáři,
ostré rudé nehty.

       Někdy tě prostě nemůžu vystát…


V dešti zmizíš,
    někde v podzemí, 
dívám se do prázdnoty.


Včera jsme se minuly,

    seš tak cizí... 

  Vzpomínky odpluly
říkáš, že jsi JINÁ

Černé dlouhé vlasy, stromy a vítr



Ve vodě se vznáší moje slova.

A černé dlouhé vlasy

si tě připoutaly,

Ještě než Zemi pohltily stromy….



Možná jsi to nevěděl,

Ale v noci jsem se procházela

Mezi tmavými stíny…

A kořeny si dlouho šeptaly…



Ráno ve tvé náruči

s horkou kůží,

Objímá město tisíce kořenů

a nad mrakodrapy tyčí se koruna

Stromu.



Všichni křičí,


a já konečně dýchám.
Vítr je silný.

A teď ještě TY….