Krásná je noc.
Společník podivných stvoření
a ticha.
Zahalená do tlustého kabátu
ani nevím proč,
toulám se městem..
Příběhy teď nevypráví lidé...
Řeka a její vlny
kamenné nábřeží,
spící domy.
Starý sloup,
zrezivělý a unavený..
A na něm rozšklebená hlava.
Cosi šeptá...
Sedím s nohama dolů,
světla pouličních lamp a jejich odlesk na hladině,
kamenný chlad.
Poslouchám ten vrzavý hlas...
Než se rozední,
ještě je čas...
