pátek 30. prosince 2011

Ztracené cesty


Někdy přicházejí ve vzpomínkách,
když pozoruji
podzimní řeku...

Nejasné obrysy
a slova na jazyku,
která neříkám.

Pročísnu si prsty vlasy...

Vůně kdysi tak známé,
místa opuštěná obrazy...
Cesty zarostlé a na jejich konci „možná“

Já a můj stín na hladině,
změť nesrozumitelných linií,
nevíme nic jeden o druhém a ty nevíš nic o nás...

V odpoledním slunci čas úbíhá líně...

pondělí 19. září 2011

Červený strom




Nechal mě jít, pomalu a ještě blíž.
V zrcadle vodní hladiny
křičely zmatené obrazy.
Brala je z mých příběhů,
stínů mých představ.

Položila jsem kámen u břehu a
odešla dotknout se jeho listů...

Kousek po kousku volal mě
jeho mrazivý klid
v podzimní mlze mi křehly ruce.



neděle 19. června 2011

Vítr v prérii



Vítr odnesl šaty z kůže,
cinkání zdobených pásků
zní ze skal.

Objímá mě vysoká tráva
a jen nebe vidí mou nahotu..

Opírá se i do ní,
splétá ji do vlasů...

Vítr mi sebral dech,
odnesl si mou vůni,
rozprostřel ji v pláni.

Chtěl by si vzít i mě...

čtvrtek 10. února 2011

Poezie bytí




Vymažu všechny formy kolem
Vymažu všechny formy ze sebe

Prostor se teď otevře...

Zavolám ticho,
chci aby tu bylo.
Vtáhnu tě do toho ticha
ještě nevíš, co tě čeká....

úterý 14. prosince 2010

The Storm




The sea bursts with waves
I am waiting
The Storm is coming

The black clouds
evoke my fears
As I am standing on a cliff
The Storm is coming
its almost here

Tearing all the pride from me
I feel so weak
She is so strong
Taking everything


The Storm is coming

Am I going to stay the same
when she takes me

I want to fall in her arms
In her arms she cries with me
the Storm is coming...

sobota 11. prosince 2010

Perfect picture


When did it happen?
The very moment I got scared of who I am...

Of the spacious scenery with rocky hills,
of the night imbued with delusive scents,
the endless abbys of space above my head...

Of the only hands I ever wanted to touch
of the only world I wanted to be inhaled in.
Your world...

Waves of pain and denial,
hope trying to comfort me with lies.

I decided to paint...
I took a brush,
I started with my eyes,
gave them the blue color of the morning sky.

I dipped it in red and made my lips breezy.

I poured a little gold in my memory
veiled it by crimson tinge...
I chose new emotions for me.

I looked at myself in the mirror.

Everything looked so perfect
even the little details would never seem to show.
There was something, someone else before.

Just then the windy rain came
and blurred the red and blue..
smashed away the crimson shade.

Crushing the picture so hard,
I could not grasp a thing
leaving me here splintered,
with no more ways to pretend...

neděle 10. října 2010

Kde jsi


Kde jsi miláčku?
Ty zpropadená konstrukce mé morbidní touhy.
To ve snu jsi se dotýkal mé hlavy
a tvoje vůně mě přiváděla k šílenství.

Tady však nemáš odvahu ani se ukázat.
A já se zmítám v pochybnostech,
snažíc se ubít se náhražkami.

Ale něco je silnější.
A po těch nekonečných blábolech,
se znovu postavím a vím,
že nesnesu nic jiného…