Sen

Bláznivé stromy mluví,

něco šeptají.

Ty zvuky nesou se do dálky.

a ona schází po cestě dolů.

Čekají... 

     Noc se slévá z kopců.

 

Ohlédne se a je zas ticho…
Jejich větve znehybněly,

zatáhly svou oponu,

i černé vrány posmutněly,

když dělají jako by nic.

V domě zhaslo světlo.

Ta divná slečna

ulehla…

V kousku nekonečna

sní si svůj sen.

Kolem ní se teď rozpíná

modrošedé hájemství.

Mlhavá je cesta,

a zrádná…

         jako bažina,

když kráčí pro své tajemství.