poetry roses
obrazy snění
čtvrtek 2. dubna 2009
Svoboda s větrem
Stojím vysoko.
Vítr mě šlehá do tváře,
a já...
Bojím se otevřít oči.
Cítím vůni výšky,
kovová lana, průčelí mostu,
záři ranního slunce…
Prsty mi tuhnou mrazem.
1 komentář:
Pavel Jan Sobek
7. června 2009 v 23:46
Húú, to je atmosféra. Síla.
P.
Odpovědět
Vymazat
Odpovědi
Odpovědět
Okomentovat
Načíst další...
Novější příspěvek
Starší příspěvek
Domovská stránka
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Húú, to je atmosféra. Síla.
OdpovědětVymazatP.